X-Band Radar

Na webu ATM (Armádní Technický Magazín) se objevila velice zajímavá analýza připravovaného X-Band radaru v Brdech
http://www.atmonline.cz/analyzy/pro/xbr.htm
http://www.atmonline.cz/analyzy/pro/rusko.htm

Po materiálech k zamyšlení zveřejněných na Britských Listech (ne vždy úplně důvěryhodné, ale stojí za přečtení)
http://www.blisty.cz/art/36185.html
http://www.blisty.cz/2007/8/29/art36038.html
http://www.blisty.cz/2007/9/3/art36095.html
http://www.blisty.cz/2007/8/24/art35978.html
http://www.blisty.cz/art/36137.html

případně na serveru Radar-Brdy http://www.radarbrdy.cz/otazky-a-odpovedi.html
A dalších serverech
http://www.protiraketam.cz/12-11-odbornici-z-mo-a-mz-ke-zprave-profesora...

to začíná pěkně houstnout. Pro ty co nevěří je tu ještě jeden krásný web, výrobce těchto systémů.
http://www.raytheon.com/products/xbr
Nebo na konkrétní parametry Sea Based Radar SBX-1
http://www.raytheon.com/products/stellent/groups/public/documents/conten...

Bývá slušností v rozumných společnostech zpracovat analýzu rizik. To znamená zjistit, jaké mohou být dopady, jaká je pravděpodobnost aktivace hrozby atd. Například změřit u podobného radaru (Sea Based) jeho vyzařování a dlouhodobý vliv vyzařování na pokusná zvířata (zdraví, náchylnost k nemocem, změny poměrů pohlaví atd.). Není vhodné to zjišťovat na lidech, není vhodné spěchat. V rozumných společnostech také bývá zvykem zapojit do takovéhoto průzkumu obě soupeřící strany a sdělovat fakta, nikoliv dohady a fámy.
Typický příklad mystifikace:
Teď se podívejme poněkud blíže na některé technické aspekty ohledně radarové techniky a z toho plynoucí rizika a dopady na život lidí. Třeba takový radar na stíhacích letounech se na zemi nezapíná mimo případy, kdy pozemní personál provádí testy a údržbu. V tomto případě je testující technik oblečen ve speciálním olověném obleku. Výkon tohoto zařízení je řádově v kW. Radar systému Aegis 4 na lodích US NAVY má pulzní výkon okolo 20 MW. Při bombardování v Kosově 1998 udělala obsluha radaru amerického křižníku USS CG-67 Siloh chybu a zapnula radar blízko italského pobřeží u přístavu Naples (rozuměj Neapol). Byla zničena některá technická zařízení meteorologických stanic a operátorů mobilní sítě, která byla několik dní mimo provoz. Jaké byly dopady na zdraví lidi, nám může přiblížit situace z Ázerbájdžánu. Tajná služba Ázerbájdžánu odmítla poskytnout informace ohledně možných zdravotních rizik při provozu dvou radarů US v oblasti Astara a Khizy. Studie šéfa Nezávislého centra pro výzkum životního prostředí uvádí, že devětkrát vzrostl výskyt rakoviny, třináctkrát onemocnění jater a devatenáctkrát vzrostl počet dětí narozených s vrozenými vadami. Nepodařilo se mě bohužel zjistit, jaký radar tam je. Specifikace radaru FSP-117 je 20-24 MW zářivého výkonu podle toho, jestli systém je mobilní nebo ne.

Při dotazu u strýčka Google jsem se dozveděl následující:
Oficiální stránky tohoto plavidla je možné najít na: http://www.shiloh.navy.mil/
Stránky Wikipedie jsou zde: http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Shiloh_(CG-67)
Bombardování Kosova začalo až v roce 1999 ( http://en.wikipedia.org/wiki/Kosovo_War a další zdroje). V roce 1998 byl specifikovaný křižník stále ještě v Perském zálivu, kam plul z domovské základny Yokosuka, Japonsko. Pravdou je, že jsem zatím nezjistil, jestli tento křižník mohl projet Suezkým průplavem.
O popsaném incidentu v Neapoli ( http://www.comune.napoli.it/ ) jsem nenašel nic, ani na stránkách lokálních novin, Reuters, CNN, BBC. Jistě, rýpalové by mohli říct, že se jedná o americkou propagandu. Ruštinu jsem stále nezapoměl, zkusil jsem se podívat na Pravdu nebo Moskovskie Novosti, také nic.
S výjimkou ruských radarů jsem nenašel instalované raday US provenience v Azerbajdžádnu. Možná jsem jenom špatně hledal.
O radarech toho až tak moc nevím. Ale co se týká olověných obleků při práci s nimi, připadá mi to jako blud. Pro 10GHz je vlnová délka odhadem okolo 5mm. Pro technika by mělo stačit "kovové síto", tkanina z kovových vláken nebo podobný typ oblečení, aby ho uchránila před vlivy mikrovlného záření. Možná se pletu a někdo mi to vysvětlí. Ale v takovém okamžiku by se energie měla odrazit.
Navíc, radary FPS (správně AN/FPS) nejsou nikdy umisťeny jinak, než na pevnině (Aljaška, Massachusetts, Grónsko, Norsko ...) a jejich pulsní výkon je většinou okolo 0,5 MW. Výjimkou je radar na letecké základně Eareckson, Shemya na Aljašce o pulsním výkonu 15MW.
Nesrovnalostí je v tomto a podobných článcích více. Tedy, přesněji řečeno, podobného šumu je na obou stranách více než dost. Každá strana pro výhru udělá cokoliv. Na straně zastánců to je postupné zdvihání výkonu a přesvědčování, že se nic vážného neděje, na straně odpůrců zase místy zveřejňování fám. Když Chruščev před pár desítkami let přitáhl rakety na Kubu, byl to průšvih. Teď pro změnu Američani provokují Rusko. Prase aby se v tom vyznalo .....


Dalším bludem je zapínání radaru jenom na několik minut denně, nebo v až případě ohrožení. To je nepřesnost v technickém slova smyslu. Radar musí být aktivní nebo vypnut a pohybuji, že někdo bude dny dopředu oznamovat vypuštění rakety. A proč musí být radar aktivní ? Radar potřebuje zajistit stálou teplotu součástek i antény, jinak (a to zvlášť u takto citlivé aparatury) dochází ke zkreslení příjmu. Navíc instalovaný výkon nelze spustit "stisknutím velkého červeného tlačítka". To je výplod hodný žánru SCI-FI. Několik týdnů jsem sháněl dostupné informace a podle všeho se zdá (bohužel, nejedná se o přesná fakta, nýbrž můj názor), že náběh radaru bude v řádu hodin.


Z dostupných informací je ale jasné několik věcí:
- Výroba antiraket je lukrativní činnost, přestože jejich testy jsou zatím neprůkazné, jedná se o zajímavý kousek techniky.
- Při testech mají úspěšnost zhruba 50% a to ještě při navádění pomocí GPS. Automatická navigace a rozlišení cíle je zatím spíše snem.
- Pokud si vezmu kolizní rychlost (vzájemná rychlost okolo 14km/s, pro současné procesory zhruba 10 000 instrukcí na jeden metr), překvapil by mne vůbec úspěšný zásah, beru to jako značný technický problém. Přece jen například ovládání motorů má zpoždění a trefit jehlan o výšce do 1,5m a průměru cca 0,5 m válcem podobných rozměrů ....
- Moderní raketové systémy např. Ruska mají maskované hlavice a klamné cíle. To znamena pokusy o pohlcení vln vysílaných radiolokátory, maskování tepla hlavice (teplo získané vnitřním rozpadem, třením a případně ze slunce) a možnost manévrování. Klamné hlavice se naopak tváří - pokud možno jako maskované hlavice.

A jaké mohou být cíle ?
- Skutečná protiraketová obrana proti zemím s jednou nebo dvěmi jadernými střelami, pokud jich mají více, systém se nevyplatí. Navíc, politika funguje lépe a levněji.
- Skutečná protiraketová obrana proti zemím se stovkami jaderných střel je v tuto chvíli utopie a nesmysl.
- Nakukování do kuchyně sousedů ... to je hodně tenký led, ale něco málo je možné. Omezení je dané zakřivením zeměkoule, ale rozhodně se nebude jednat o špionáž např. Kazachstánu.
- Potěmkinova vesnice ? Patrně nejpravděpodobnější. Systém se bude dále vyvíjet, protože je nasazený bude potřeba kupovat vylepšení a upgrade ... tím bude zajištěn stálý příjem. Tedy něco na způsob rozpočtové kotvy.
Něco o moderních raketových systémech Ruska - Topol M a Bulava. Proti nim je v tuto chvili antiraketa neúčinná. Jak jsou na tom ostatní jaderné mocnosti těžko říct (USA, Francie, Velka Britanie, Cina, Indie, Izrael, Pakistan, Severni Korea ... nevím, zda v jadernem klubu jsou ještě další)
http://en.wikipedia.org/wiki/Bulava_%28missile%29
http://en.wikipedia.org/wiki/RT-2UTTH_Topol_M

Powered by Drupal - Design by artinet